Někteří řidiči si mohou vzpomenout na oblíbenou výmluvu v případě, kdy vám do schránky přišla pokuta s fotografií – neřídil jsem já, ale osoba mně blízká, nebudu tudíž vypovídat, abych jí nezpůsobil újmu. Jak snadné a možná i trochu úsměvné, že to tak dřív vážně fungovalo. Dnes se už ale na osobu blízkou vymluvit nejde, a to kvůli objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla za přestupky.
Kdo je osoba blízká?
Před zavedením objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla za přestupky byl v rámci silničního zákona dosti důležitý pojem osoby blízké. Definici osoby blízké můžeme nalézt v občanském zákoníku, dle kterého jde o příbuzného v řadě přímé, sourozence a manžela nebo (registrovaného) partnera. Dále jde také o jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Do této kategorie také spadají osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.
Co je objektivní odpovědnost provozovatele vozidla za přestupky
Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla za přestupky byla zavedena novelou silničního zákona z roku 2013. Dle této novely je provozovatel vozidla (provozovatel zapsaný v registru vozidel, nemusí jít však nutně o vlastníka vozidla) za určitých podmínek odpovědný za přestupek, bez ohledu na to, že vozidlo v danou dobu řídila jiná osoba (nikdy však za dopravní nehodu). Týká se to však jen přestupků, kdy nebylo možné na místě zjistit totožnost řidiče. Provozovatel vozidla však není postihován za porušení pravidel silničního provozu, ale za to, že jako provozovatel vozidla tomuto porušení nezabránil. Provozovatel vozidla má totiž ze zákona povinnost zajistit, aby při užití jeho vozidla byly dodržovány pravidla silničního provozu.
Lepší než odpovědnost za přestupek?
Po zavedení této objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla za přestupek začali někteří polemizovat nad tím, zda se více vyplatí klasická odpovědnost za přestupek, nebo právě tato objektivní odpovědnost. Výhodou této objektivní odpovědnosti je, že se vždy ukládá pokuta (nemůže tak dojít k odebrání řidičského oprávnění a zákazu činnosti). Další výhodou je, že nedochází k záznamu bodů do bodového hodnocení – to vše, protože není prokázáno, že provozovatel vozidlo (ne)řídil. Oproti tomu nevýhodou je, že jde o objektivní odpovědnost, nezkoumá se tedy zavinění a platí, že provozovatel vozidla nezabránil porušení pravidel silničního provozu a tuto skutečnost není třeba dále zkoumat či prokazovat. Nutno podotknout, že jde o polemiku stejně jako v případě (ne)potřeby havarijního pojištění (existují dva různé tábory názorů). Obecně však lže říci, že je mírně výhodnější v případě přestupku odpovídat jako provozovatel vozidla, jelikož sankce, které mohou být uloženy správním orgánem jsou oproti klasickému přestupkovému řízení značně omezené.